Na popisovaném území žije pravděpodobně kolem 25 tisíc živočišných druhů (odhad pro celou Českou republiku je 41 tisíc druhů). Zvířena horských a podhorských oblastí Jeseníků je obdobná jako fauna hor a podhůří v jiných částech republiky a Evropy. Vzhledem k tomu, že oblast leží blízko hranice mezi Českým masivem a Karpaty, setkáváme se i zde s některými karpatskými druhy, které sem pronikají z východu, například plž modranka karpatská, saranče Miramella alpina, střevlík Carabus variolosus či čolek karpatský. Původní fauna Jeseníků je obohacena několika zavlečenými druhy živočichů, například králíkem, bažantem, ondatrou, kamzíkem, muflonem, jelenem sika, pstruhem duhovým, sivenem americkým. Faunu Jeseníků nemusíme charakterizovat jen podle zeměpisné polohy a typů prostředí, které se zde nacházejí, ale i na základě bohaté regionální zoologické literatury.
Nižší živočichové:
Ve vodním a vlhkém prostředí bylo zjištěno mnoho druhů prvoků, ve stojatých i tekoucích vodách se vyskytují živočišné houby. S láčkovci (nezmaři) se můžeme setkat především ve stojatých vodách. Z velké a nesourodé skupiny červů se v Jeseníkách vyskytuje například ploštěnka potoční, strunovci, pijavky, drobní máloštětinatí červi aj. Rovněž zde bylo nalezeno mnoho vířníků a želvušek. Z měkkýšů, kterých se v Jeseníkách vyskytuje více než 100 druhů, je nejznámější například hlemýžď zahradní, dále páskovky, srstnatky, vřetenovky aj., z vodních například plovatka bahenní, okružák ploský, terčovníci, kamomil říční, bahenky, a další. K vzácným a chráněným druhům patří perlorodka říční, která zde bohužel pravděpodobně dožívá.
Druhově je velmi bohatá skupina členovců. Vedle pavouků, sekáčů, štírků, roztočů, korýšů (perloočky, buchanky, blešivky, berušky, raci) je to především hmyz, vyskytující se ve všech typech prostředí. V čistých horských a podhorských tocích bylo zjištěno mnoho druhů larev jepic, pošvatek, chrostíků, dvoukřídlých. Jejich dospělci žijí na vegetaci při březích.
Ve stojatých vodách se mů§žeme setkat s larvami a imagy vodních brouků, larvami vážek, s vodními plošticemi aj. Na hladině stojatých i klidnějších vod můžeme vidět chvostoskoky, vodoměrky, bruslařky aj. K nápadným druhům hmyzu náležejí v Jeseníkách motýli (babočka osiková, kopřivová, paví oko, bodláková, admirál, dále batolec, bělásci, vřetenušky, píďalky, lišajové, přástevníci, stužkonoska modrá, vzácní okáči - endemiti Jeseníků). Z brouků je to střevlík vrásčitý, zlatolesklý, hrbolatý, tesařík piluna, čtyřskvrnný, bukový, pižmový, klikoroh devětsilový, nosorožík kapucínek, chrobák, různé druhy kovaříků aj. Také jsou přítomni blanokřídlí - sršni, vosy, lumci, pilořitky a dvoukřídlí - jepice, ovádi, pestřenky aj.
Obojživelníci, ryby a plazi:
Ve vodách oblasti Jeseníků žije řada druhů ryb. Jejich výskyt je do určité míry ovlivňován vysazováním, rybolovem, otravami apod. V horských a podhorských tocích se můžeme setkat s pstruhem potočním a duhovým, sivenem americkým, lipanem podhorním, vrankou obecnou i pruhoploutvou, dále po toku potom s dalšími druhy, například štikou, tlouštěm, mníkem, parmou, ostroretkou, úhořem, kaprem. V rybnících a údolních nádržích je vysazován kapr, lín, štika, candát, cejn, úhoř, někde pstruh duhový a potoční.
Z obojživelníků se v Jeseníkách vyskytuje všech pět druhů ocasatých obojživelníků, známých z ČR: mlok skvrnitý a čolci velký, skvrnitý, horský a karpatský. Z žab byly zjištěny skokan hnědý a štíhlý, kuňka obecná, rosnička zelená, ropucha obecná a zelená. Pravděpodobný je výskyt i dalších druhů (skokan zelený, blatnice skvrnitá aj.) Bohužel stejně jako jinde i zde dochází k zasypávání tůní a vysušování vlhkých lokalit, což vede spolu s decimováním žab na silnicích ke značnému snižování jejich počtu.
Pokud jde o plazy, byl v Jeseníkách potvrzen výskyt těchto druhů: ještěrka obecná a živorodá, slepýš křehký, užovka obojková a hladká, zmije obecná (včetně černé formy).
Ptáci:
V Jeseníkách se můžeme setkat s více než dvěma sty druhy ptáků. Do tohoto počtu jsou ovšem zahrnuty i druhy vyskytující se zde ojediněle nebo krátkodobě. Hnízdících druhů je méně.
Z běžných druhů této oblasti jsou to například vrabci, vlaštovky, havrani, sýkory, pěnkavy, strnadi, stehlík, kos černý, drozdi, hrdličky, sojka, čáp, kachna, krahujec obecný, jestřáb, poštolka, káně lesní, sova pálená, kalous ušatý, puštík obecný, ořešník, kos horský, ledňáček, skorec. Z dalších druhů jmenujme alespoň tetřeva, tetřívka, jeřábka, výra, včelojeda, čápa černého apod. Od nedávné doby jsou Jeseníky opět domovem sokola. Hnízdí zde také krkavec, labuť velká aj. K vzácným zatoulancům náleží pěnkavák sněžní, zedníček skalní, labuť zpěvná. Oblastí Jeseníků protahuje každoročně na jaře a na podzim kolem osmdesáti druhů ptáků., například jespák bojovný, orel skalní, orel mořský, kormorán velký, volavka bílá a popelavá, husa polní a velká aj.
Savci:
Z velkých savců žijí v oblasti Jeseníků jelen evropský, jelen sika, srnec obecný, kamzík horský, muflon, daněk, prase divoké. Z dalších druhů savců jsou to například liška, jezevec, ojediněle též mývalovec kuní, vzácně vlk a rys, dále například zajíc, králík, ježek, krtek, řada druhů netopýrů, lasice kolčava, hranostaj, kuna lesní, tchoř tmavý, veverka obecná, plši aj.
Z dalších drobných savců je to například rejsek, myš, hraboš, bělozubka. Zajímavým druhem je myšivka horská, která je glaciálním reliktem, tzn. zbytkem fauny z doby ledové.
Ohrožená fauna Jeseníků:
Doposud bohatá zvířena Jeseníků je vystavena jako celá příroda silnému civilizačnímu tlaku, který ji ohrožuje v samotném jejím bytí. Fakt, že v nedávné době byly v Jeseníkách zjištěny všechny vzácné druhy motýlů, které uvádějí badatelé z minulého století a fakt, že u některých druhů ptáků je v posledních letech pozorována vzrůstající tendence (rákosník zpěvný, cvrčilka říční, kvíčala obecná, pěvuška modrá, výr, labuť velká) nás neopravňují k optimismu. U mnoha jiných druhů totiž v poslední době došlo ke značnému úbytku, případně k úplnému vymizení. Týká se to například sokola, ostříže, mandelíka, dudka, tetřeva, tetřívka, jeřábka a mnoha dalších, včetně koroptve polní. Situace, pokud jde o změny v početnosti u mnoha živočichů, není známa, protože se soustavně nesleduje. Lze předpokládat, že bude obdobná jako u ptáků. K nejohroženějším náležejí bezesporu obojživelníci, protože melioracemi dochází k likvidaci jejich životního prostředí.
(Zdroj: Jeseníky - Turistický průvodce ČSFR, Olympia, 1991)
|
