Jeseniki - Turystyka - Informacje ogólne

Jeseniky Info - portal turystyczno informacyjny
Mapy turystyczne Fotogaleria Usługi komórkove Temperatury Webkamery
Last minut Szukam noclegi Propozyc. handlowe Miejsca pracy Zapoznanie w górach
 Wybrać obszar

Turystyka - Informacje ogólne

Česky
Jeseniki DZIŚ
Pogoda i śnieg
Noclegi
Narciarstwo
Czas wolny
Turystyka
Usługi
Żywienie
Transport
Twitter

Vodopis Jeseníků

Drukować

V pohoří Králického Sněžníku se nachází uzel rozvodnic tří moří - voda z této oblasti odtéká do Severního, Baltského a Černého moře. Hlavní evropské rozvodí probíhá od Klepého až po Smrk prakticky po státní hranici, odtud až po Vysokou holi souhlasí s bývalou hranicí mezi Moravou a Slezskem. Území Jeseníků je pramennou oblastí. Díky vysokým srážkám jsou zde i vysoké specifické odtoky vody.


Povrchové vody:
Největší plocha z jesenické oblasti patří k úmoří Baltského moře. Východní část odvodňuje Opava (přítok Odry, 118,6 km), která vzniká ve Vrbně pod Pradědem soutokem Bílé, Střední a Černé Opavy. Nejvodnatější zdrojnicí je Střední Opava, která pramení na severovýchodním svahu Pradědu, nejméně vodnatá je Bílá Opava, pramenící na jeho jižním svahu. Černá Opava odvodňuje Medvědskou hornatina a také větší část rašeliniště na Rejvízu. V Krnově Opava přibírá Opavici (též Zlatá Opavice, 35,7 km). Největším přítokem Opavy je Moravice (105,1 km), která však do ní ústí až u města Opavy. Pramení ve Velkém kotli pod Vysokou holí a naši oblast opouští u Valšova. Jejími největšími přítoky z Jeseníků jsou Podolský potok, protékající Rýmařovem a Černý potok, protékající Bruntálem.
Z Osoblažského výběžku odvádí vody Osoblaha, která se vlévá do Odry v Polsku. Jejím nejvodnatějším přítokem je Prudník, který nejprve jako Zlatý potok protéká Zlatými horami, na polském území od města Prudniku se nazývá Prudnik, opět se vrací na naše území, kde těsně před hranicemi ústí do Osoblahy.
Severní část jesenické oblasti odvodňují přítoky Kladské Nisy. Největším z nich je Bělá (50 km), protékající Jeseníkem a u Mikulovic opouštějící území ČR. Nejvýznamnějším přítokem Bělé je Staříč, přitékající z Rychlebských hor. Toto pohoří odvodňuje i Vidnávka (31 km) a řada kratších přítoků.
Jihozápadní část našeho území náleží k úmoří Černého moře, do povodí Moravy. Hlavní moravská řeka Morava (přítok Dunaje, 353,1 km) pramení pod vrcholem Králického Sněžníku v nadmořské výšce 1380 m. U Hanušovic přijímá své první větší přítoky, Krupou a Brannou, obě asi stejně vodnaté, jako je sama. U Sudkova mezi Šumperkem a Zábřehem do ní ústí zleva Desná (43,6 km). Vzniká soutokem dvou zdrojnic, Divoké a Hučivé Desné, v Koutech nad Desnou, a protože sbírá vody z centrální částí Hrubého Jeseníku s nejvyššími srážkami, má ze všech zdejších toků nejvyšší specifický odtok. Morava opouští jesenickou oblast u Zábřehu na 57. km toku. O něco jižněji se do ní vlévá Moravská Sázava, přitékající z Orlických hor. Jejím hlavním přítokem je Březná, která pramení pod Jeřábem v Hanušovické vrchovině protéká Štíty.
Jen nepatrná část jesenické oblasti patří k úmoří Severního moře, do povodí Labe. Odvodňuje ji Tichá Orlice (107,5 km), která však brzy opouští poblíž Mladkovského sedla naši oblast.
Větší stojaté vody v oblasti Jeseníků nejsou. Největším rybníkem je Petrův rybník mezi Krnovem a Úvalnem s plochou 37 ha. Údolní nádrže mají vesměs malou plochu. Na polském území, jen několik kilometrů od Javorníku a Vidnavy, se rozkládají dvě velké přehradní nádrže na Kladské Nise: Jezioro Otmuchowskie (20 km2, z roku 1932), a Jezioro Nyskie (22 km2, z roku 1971). Mnoho menších vodních ploch, zvláště v javornickém výběžku, je pozůstatkem po jámové těžbě žuly, štěrkopísku (Písečná) a lignitu (Uhelná).


Podzemní vody:
V období krystalinika a karbonských sedimentů se voda hromadí většinou jen v puklinách a její zásoby jsou proto malé. Významnější akumulace podzemních vod vznikly pouze na nivách Desné a Moravy a v oblastech s mocnějšími ledovcovými sedimenty.
V Jeseníkách jsou významné vývěry minerálních vod. Voda z 1000 metrů hlubokého vrtu ve Velkých Losinách (36,2 stupňů Celsia u výtoku) je nejteplejší dosud známou vodou na Moravě. Teplotu získala v hloubkách 1000 - 1200 metrů od okolního horninového prostředí. Stáří této vody, tj. zdržení v podzemí, se odhaduje na 10 tisíc až 15 tisíc let.
Ve východní části Hrubého Jeseníku a v Nízkém Jeseníku je celá řada vývěrů uhličitých vod (kyselek). Oxid uhličitý, který je v nich rozpuštěn, je hlubinného původu, ne bez souvislosti s hlubokými zlomy, které umožnily zdejší mladou sopečnou činnost. Lázeňsky se využívá těchto vod v Karlově Studánce, průmyslově ve Velké Štáhli na Bruntálsku. Další známé výskyty uhličitých vod jsou u Dolní Moravice, Suché Rudné, ve Vrbně pod Pradědem, Ludvíkově, Branticích a Loučkách. Některých využívají místní obyvatelé jako stolních vod.


(Zdroj: Jeseníky - Turistický průvodce ČSFR, Olympia, 1991)






Rychlebské hory Ski Karlov Bruntal.net Shocart.cz MKZ Jeseník

© Jeseníky Info 2002 - 2024   info@jeseniky.net   WAP   RSS