Státní léčebné lázně Bludov
Zdejší teplé prameny byly známy již v minulých staletích a místní lidé je s oblibou vyhledávali pro léčení a koupele. Pramen využívali také páni ze Žerotína, jimž Bludov patřil. Později byly na tomto místě zřízeny rybníky. Po jejich zrušení se objevil znovu teplý pramen a uprostřed polí dokonce vzniklo nezamrzající jezírko. Majitel ho však nechal roku 1912 zasypat.
Adresa:
Státní léčebné lázně Bludov, s.p.
Lázeňská 572
78961 Bludov
|  | | Historie lázní | V roce 1924 koupil pozemek bludovský rodák Zdeněk Pospíšil. Ten se o prameny začal zajímat, když zjistil, že se v jejich okolí nedaří vegetaci. Začal pátrat po příčině a zjistil, že je to způsobeno vysokým obsahem minerální vody v půdě. V roce 1926 nechal Pospíšil udělat v místě pramene vrtné průzkumy, při nichž získal vodu o teplotě 39 stupňů Celsia. Po poradě s odborníky na lázeňství nechal pramen odborně zachytit a vybudoval nedaleko Bludova lázeňské budovy s vanovým vybavením a bazénem. Tak vznikly roku 1929 lázně Bludov s teplou sírnou vodou a širokými léčebnými indikacemi pro poruchy pohybového ústrojí a choroby dýchací, zažívací a kožní. Majitel nechával od roku 1930 provádět další hlubinné vrty a objevil tak nové prameny, které byly sváděny přímo do potrubí. Bludovské prameny byly ohodnoceny jako radioaktivní síro-jodové a síro-železité teplice. Od roku 1934 měly lázně celoroční provoz. Ponejvíce se léčily revmatické choroby, artrózy, ischias, ale také dna (tehdy ještě dost častá nemoc) nebo otylost. Nejezdila sem žádná společenská smetánka, nebo, jak se dnes říká elita, spíše příslušníci středního stavu - učitelé, úředníci, živnostníci a penzisté. Převážně to byli Češi, Němci měli zase „svoje" lázně ve Velkých Losinách. Procedury byly rozmanité,kromě koupání masáže, zábaly, ozařování a elektroléčba. Zaměstnanců měly lázně nakonec až kolem padesáti. Byli to lázeňští, maséři, ale ovšem i pokojské, kuchyňský personál atd.
Zábor pohraničí Německem v říjnu 1938 nepřinesl lázním nic dobrého. Zůstaly sice v majetku Pospíšilů, ale již v srpnu 1939 byl dosazen německý správce, a co v lázních bude, o tom rozhodovaly německé úřady. Normální lázeňský provoz ustal a vznikla zde ozdravovna německé sociální péče. Jezdila sem zejména mládež z vybombardovaných německých měst, hlavně z Dusseldorfu. Pospíšilovi a český personál s nimi neměli dobré zkušenosti, chovali se prý zpupně a často až nepřátelsky.
V důsledku vývoje války byl v roce 1943 v lázních zřízen vojenský lazaret, kam vozili raněné a omrzlé německé vojáky z východní fronty. Z. Pospíšilovi se však podařilo prosadit v Bludově i léčbu českých dělníků, nasazených na práci do Říše.
Majitel lázní Zdeněk Pospíšil se na sklonku války zapojil do odboje a když se 8. listopadu 1944 v bludovských lázních ustavil ilegální Okresní národní výbor, stal se jeho předsedou. V této funkci působil i po osvobození až do 22. června. Aktivně se účastnil všech revolučních událostí té doby a na lázně mu čas prakticky nezbýval.
Po osvobození v roce 1945 nastal i v lázních velký ruch a velké změny. Napřed v nich byla improvizovaná nemocnice a již 25. června byl obnoven i lázeňský provoz. Jako první se zde léčili osvobození vězni koncentračních táboru. Po únoru 1948 byly lázně v celém Československu zestátněny, což se nevyhnulo ani Bludovu. V listopadu 1948 byl zřízen v objektu domov pro 180 řeckých a makedonských dětí, které k nám přišly po občanské válce v Řecku. O rok později byla pak v Bludově otevřena lázeňská léčebna dětí, pro něž jsou lázně zařízeny dodnes. |  |  | | Lázně Bludov dnes | Přírodním léčivým zdrojem je v Bludově subtermální alkalická málo mineralizovaná síranochloridová voda s přítomností sirovodíku, sírníků, fluoridů a stopami radonu. V současné době jsou využívány dva prameny: pro balneoterapii pramen Nový vrt, jenž má teplotu 24 stupňů Celsia a pramen s označením BVJ 2, jenž má teplotu 19 stupňů Celsia. Přihřívaná voda se využívá k přípravě perličkových, vířivých a přísadových koupelí.
Lázně mají nyní dvě oddělení. Prvním je dětské oddělení s indikací léčby chronických onemocnění cest močových a ledvin, jakož i pooperační stavy a léčení dětské otylosti. Druhé oddělení využívá léčivé termální vody k léčení onemocnění pohybového ústrojí. |  |  | | Doprava |
Automobilem:
z Jeseníku (z Polska): po silnici 1/44 přes Bělou pod Pradědem, Červenohorské sedlo, Velké Losiny do Rapotína, zde odbočit na I/11 do Šumperka, v Šumperku pokračovat po 1/11 do Bludova a za Bludovem dále po 1/11 asi 200m k odbočce k lázním Bludov
ze Šumperka: po silnici 1/11 do Bludova a za Bludovem dále po 1/11 asi 200m k odbočce k lázním Bludov
z Bruntálu: po 1/11 do Šumperka, dále viz ze Šumperka
Autobusem:
Autobusová zastávka Bludov, lázně se nachází asi 200 m od lázní. Autobus zde jezdí na trase Šumpek - Bludov - Chromeč - Zábřeh na Moravě.
Vlakem:
Vlaková zastávka Bludov lázně, zastávka se nachází 600 m od lázní. Zastavují zde vlaky na trase Brno - Olomouc - Zábřeh na Moravě - Jeseník. |
|
Blízké služby, zajímavosti nebo jiné objekty |
| | Volný čas | | | | | | | Turistika | | | | | | | | | | | | | Služby | | |
Mapa umístění - na objekt směřuje červená šipka
Mapa umístění 1:50 000 - na objekt směřuje červená šipka
|
Automapa
Ortofotomapa
Turistická mapa
