Rozhledna na Ježníku - Krnov
Ježník se těší znamenité pověsti jako letovisko a výletní místo. Je možno je doporučit všem, kteří vyhledávají odpočinek v klidném prostředí. Na severu Ježníku se zvedá 558 m vysoký vrch Vyhlídka s dřevěnou rozhlednou. Z rozhledny je výhled do širokého okolí. Východním směrem je zajímavý pohled na město Krnov, cvilínskou rozhlednu i zříceninu Šelenburk (Cvilín), za pěkného počasí můžete jihovýchodně zahlédnout i Beskydy s Lysou horou. Na západ se rozkládá pohoří Jeseníků s nejvyšším vrcholem Pradědem. Severozápadně se rozprostírají Město Albrechtice s Hynčickou hornatinou a Jindřichovskou pahorkatinou a severně uvidíte Linhartovy, Chomýž a část Polska.
FOTOGALERIE rozhledny na Ježníku |  |
|
| Historie rozhleden na vrchu Vyhlídka: | |
| Obnovená rozhledna stojí na vrchu, který dnes nese název Vyhlídka a původně se jmenoval Melzerberg. Na tomtéž místě stála rozhledna již od roku 1894. Dřevěnou trámovou věž, která byla zcela první rozhlednou v okolí Krnova, vybudovala krnovská pobočka Moravskoslezského sudetského horského spolku pod vedením inspektora drah Johanna Halusky. Slavnostní otevření 15 metrů vysoké rozhledny se uskutečnilo 17. června za velké účasti obyvatel Krnova i okolních obcí. |  | Zaznělo v nich mimo jiné poděkování majiteli rozsáhlých okolních pozemků knížeti Lichtensteinovi za jeho finanční podporu a také uznání městským radním, kteří umožnili bezplatné použití stavebního materiálu z obecních lesů. Je třeba říci, že to byla teprve druhá rozhledna postavená tímto spolkem.
V prvních letech neměla věž na Vyhlídce o návštěvníky nouzi. Později, zejména v roce 1903, se zájem veřejnosti přenesl na mnohem bližší cvilínskou rozhlednu, která poskytovala vyšší návštěvnický komfort a lepší výhled na město. Navíc dřevěná konstrukce přece jen značně trpěla povětrnostními vlivy a postupně chátrala. Za první republiky již nebyla běžně přístupná a koncem 20. let musela být stržena. O její obnovu se postaral až krnovský Okrašlovací spolek.
Druhá rozhledna, mající prakticky stejnou podobu jako ta první, byla postavena na jaře roku 1934 a pro veřejnost se otevřela 13. května. V provozu byla až do počátku 2. světové války. Během ní nebyl čas ani prostředky na její údržbu. Po válce se na rozhlednu zapomnělo. Ta pak velmi rychle chátrala. Definitivně zanikla někdy na přelomu 60. a 70. let. |
|
| Rozhledna dnes: | |
Zhruba po třiceti letech se rozhledna díky podpoře vedení města a nadšení pracovníků lesní správy vrátila opět na své místo. Záměrem bylo obnovit rozhlednu v historické podobě. Původní projektová či stavební dokumentace se však nedochovala, a tak to nebylo vůbec jednoduché. Projekt byl vypracován na základě dochovaných dobových fotografií a podle zbytků původní konstrukce. S vlastní výstavbou se začalo v dubnu 2001 tím, že byly vybourány poškozené původní základy. Po úpravách přístupové lesní cesty, která umožnila příjezd stavebních strojů, byly v měsíci květnu postaveny základy nové.
Dřevěná konstrukce rozhledny je celá vyrobená z pečlivě vybraného modřínového dřeva pocházejícího z městských lesů. Pořez a příprava dřeva byly provedeny na 2 pilách, vše muselo být uděláno s velkou přesností. Po dokončení a vyzrání betonových patek byla celá věž - zatím v podobě hromady tesařsky zpracovaných stavebnicových prvků - převezena na Vyhlídku a zahájena její montáž.
V červenci 2001, v průběhu pouhých tří dní byla celá hlavní konstrukce postavena. Více času si vyžádaly dokončovací truhlářské práce na schodištích, zábradlích a podlahách. |  |
|
| Praktické a technické informace: | |
 | Přístup k rozhledně: | U točny městského autobusu, který na Ježník pravidelně zajíždí, stojí budova bývalého hotelu Ozon, ve které je dnes plicní léčebna. Od ní pokračujte po červeném značení až na vrchol vyhlídky k rozhledně. |  | Otevírací doba a vstupné: | Otevřeno celoročně, vstup na rozhlednu zdarma. |  | Technické údaje: | Celková výška rozhledny včetně stožáru je 17,5m, výška podlahy v úrovni posledního poschodí je ve výšce 13,6m, modřínová dřevěná konstrukce má celkový objem 11.5 m3 řeziva a dřevěné prvky váží 7400 kg. |
|
|
| Turistické odpočívadlo a rozcestník u rozhledny: |  |  | |
| Základna rozhledny a vnitřek dřevněné konstrukce: |  |  |
|
| Jak se dostanete na Ježník: | |
|
Autem:
z Opavy (Ostravy...)- po silnici I/57 směr Krnov. Krnovem projedete 3 kruhové objezdy směrem na Město Albrechtice stále po I/57, dále následuje dlouhý přímý úsek, kde podjedete železniční viadukt, za ním dávejte pozor na silniční odbočku na Ježník, odbočte u ní doleva a pokračujte několik kilometrů bez odbočování Ježníkem až na konec městské části k plicnímu sanatoriu. Zde pokračujte pěšky po červené značce na vrchol kopce.
z Olomouce (Šumperka, Bruntálu...): z Bruntálu po silnici I/45 na Krnov. Po vjezdu do Krnova projeďte 2 kruhové objezdy (silnice I/57 směr Město Albrechtice), dále následuje dlouhý přímý úsek, kde podjedete železniční viadukt, za ním dávejte pozor na silniční odbočku na Ježník, odbočte u ní doleva a pokračujte několik kilometrů bez odbočování vilkovým Ježníkem až na konec městské části k plicnímu sanatoriu. Zde pokračujte pěšky po červené značce na vrchol kopce.
z Jeseníku: po I/44 (směr Mikulovice), v Mikulovicích odbočte na Zlaté Hory -II/457, odtud po silnici II/445 (směr Vrbno pod Pradědem). V Heřmanovicích odbočte na křižovatce doleva na silnici II/453 (směr Hynčice) a pokračujte do Města Albrechtice. Na 1 křižovatce odbočte doprava na silnici I/57 a pokračujte do Krnova. Po vjezdu do města jeďte rovně na centrum a sledujte silniční odbočku na Ježník (1. značená křižovatka). Odbočte doprava a pokračujte do Ježníku, viz výše.
Autobusem:
Autobusové nádraží Krnov, zastavují zde místní linky Krnov a okolí, dálkové linky Opava - Praha, a Olomouc - Ostrava. Z nádraží pojedete městskou dopravou na Ježník až na konečnou zastávku k plicnímu sanatoriu, odtud dále pěšky. | |
|
| Výhled z rozhedny směrem na SV - Chomýž, Polsko: |  |
|
Blízké služby, zajímavosti nebo jiné objekty |
| | Volný čas | | | | | Turistika | | | | | | | | | | | | | | Služby | | | | Doprava | |
Mapa umístění - na objekt směřuje červená šipka
Mapa umístění 1:50 000 - na objekt směřuje červená šipka
|
