Máte rádi historii a místa, kde se čas zastavil ? Máte rádi, když mašinky houkají a pára syčí? Pak výlet na Osoblažsko je pro vás jako stvořený. Pojďte se s dětmi nebo s přáteli a kamarády projet vláčkem s parní lokomotivou po úzkorozchodné železnici. Mimo vyjížďky vlakem tento kout podhůří Jeseníků nabízí krásné pěší trasy a cyklotrasy.
Průmyslem a dopravou naprosto nedotčená krajina Osoblažska tvoří přirozený přechod mezi drsnou oblastí Jeseníků na jihu a úrodnými rovinami slezských nížin na severu. O její modelaci se zasloužil pevninský ledovec, který sem ve starších čtvrtohorách zasahoval svým jižním okrajem ze Skandinávie. Celé území je propleteno hustou sítí úzkých silniček, lemovaných alejemi ovocných stromů. Ještě nedávno sem turisté zabloudili čirou náhodou. Dnes láká Osoblažsko svými ideálními terény hlavně cyklisty. Východiskem k návštěvě Osoblažska bývá Třemešná ve Slezsku, kterou projíždí několik spěšných vlakových spojů ve směru Ostrava – Jeseník a zpět. Na protilehlé straně zdejší nádražní budovy začíná "páteřní komunikace" a zároveň největší technická zajímavost osoblažského výběžku – osoblažská úzkorozchodná železnice, která v roce 1998 oslavila 100 let.
Adresa:
1. Parní úzkorozchodná osoblažská společnost, v.p.s.
|  | | Historická parní lokomotiva přes depem v Osoblaze |  |  | | Historická dieselová lokomotiva v čele zvláštního výletního vlaku |  |  | | Souprava výletního vlaku složená z historických osobních a nákladních vozů |  |  | | Historie a dnešek trati | Na severní Moravě v oblasti Jesenicka se nachází jediná úzkorozchodná dráha provozovaná Českými drahami. Trať spojuje Třemešnou ve Slezsku (napojení na normálněrozchodnou trať z Krnova do Jeseníku) s Osoblahou, jejíž stanice leží poblíž státní hranice s Polskem. Je dlouhá 20,218 km, maximální rychlost je 40 km/h od roku 1991 (původně 30 km/h).
S výstavbou úzkorozchodné železnice o rozchodu 760 mm se začalo na jaře 1898. Na naléhání fulštejnského rolníka a starosty Antona Seidela, zvoleného roku 1894 do zemského sněmu a roku 1897 do rakouské říšské rady, započalo se v polovině devadesátých let s výstavbou železnice Třemešná - Osoblaha. Již v říšské radě schválená stavba normálněrozchodné dráhy byla odsunuta a musela ustoupit úzkorozchodné dráze, což bylo třeba připsat málo prozíravému chování některých zástupců města Osoblahy (pozn. - do roku 1945 měla Osoblaha statut města), kteří dávali přednost železničnímu spojení s Rasselwitz (pozn. - dnešní polské Raclawice Slaszkie. Ovšem tehdy bylo Prusko řepařským zázemím pro osoblažský cukrovar, neboť na Osoblažsku se řepa příliš nepěstovala, a propojením s Raclawicemi by byla možnost na hornoslezský železniční systém). Sice se "Bohnla" stala terčem značných posměšků, avšak úzkokolejka se přes to všechno osvědčila a stala se požehnáním pro úrodný a hospodářsky vysoce rozvinutý kraj. Již 12. prosince 1898 byla trať zkolaudována a 14. prosince došlo k zahájení pravidelné veřejné dopravy. Zpočátku jezdily na trati tři páry smíšených vlaků. K usnadnění překládky se již od zahájení dopravy na trati začaly používat k přepravě normálněrozchodných vozů podvalníky. 20. prosince se trať stala majetkem ČSD.
Poměrně dlouhé jízdní doby vlaků se podařilo krátit až s příchodem nových motorových vozů v roce 1928. Druhou světovou válku přežila trať bez větších poškození.
Podstatnou změnou v provozu železničky byl až příchod nových motorových lokomotiv řady T 47 v roce 1958 a později i nových osobních vozů, což mělo za následek rozloučení se s parním provozem (16. prosince 1960) i původním vozidlovým parkem.
V poválečném období se třikrát velmi vážně jednalo o zrušení dráhy, koncem 50. let, v 70. létech a naposledy v roce 1985, její poslední oprava toto zrušení zatím odložila na neurčito. Provoz se omezil jen na osobní dopravu, nákladní doprava byla omezena v r. 1997 jen na přepravu uhlí, ale nyní je i ta zrušena. Posledním velkým zásahem do života úzkorozchodky byla rekonstrukce trati, provedená v letech 1985 až 1988, při níž byl snesen starý svršek a nahrazen novým s kolejnicemi typu S 49, se kterými se setkáváme spíše na normálněrozchodných tratích.
Provoz parních lokomotiv se stával postupem času stále problematičtějším. Od roku 1948 do června 1957 tu jezdila například lokomotiva U 58.001 ("Bufán") z Frýdlantu v Čechách. Byla sice nejvýkonnější, ale málo užívaná, protože poškozovala železniční svršek. V červnu 1955 sem byla mj. dodána z Jindřichova Hradce lokomotiva U 47.003 ("Maletka"). Od roku 1958 na trať postupně motorové lokomotivy řady TU 47.0.
Poslední jízda vlaku vedeného parní lokomotivou v normálním provozu se uskutečnila 16. prosince 1960. Tou poslední "párou" byla právě míněná "Maletka" - tedy U 47.003. Od té doby se parní pohon vrací na trať jen u příležitostí kulatých výročí. | | Osobní vlak úzkokolejky na zastávce Dívčí Hrad |  |  |  |  | | Vlak na trati mezi Dívčím Hradem a Liptaní |  |  | | Vlak na nástupišti ve výchozí stanici Třemešná ve Slezsku |  |  | | Doprava |
Autem
z Polska: hraniční přechod Bartultovice / Trzebina, odtud jet po silnici I/57 na hlavní východisko - železniční stanici Třemešná ve Slezsku, která je přestupní pro tuto úzkorozchodnou trať
z Jeseníku (vých. Čech...): po silnici I/44 do Mikulovic, zde odbočit po silnici II/457 do Zlatých Hor, odtud dále po II/457 do Jindřichova, zde odbočit doprava do Třemešné k železniční stanici Třemešná ve Slezsku, která je přestupní pro tuto úzkorozchodnou trať
z Krnova (Opavy, Ostravy...) po silnici I/57 přes Město Albrechtice do Třemešné k železniční stanici Třemešná ve Slezsku, která je přestupní pro tuto úzkorozchodnou trať
ze Šumperka (Vysočiny...): po silnici I/11 přes Skřítek a Rýmařov do Bruntálu, odtud pokračovat po silnici I/45 do Krnova, dále viz z Krnova
z Bruntálu (Brna, Olomouce...) po silnici I/45 do Krnova, dále viz z Krnova
Autobusem
Nejbližší autobusová zastávka je Třemešná,,žel.st.
Vlakem
Železniční stanice Třemešná ve Slezsku na trati Krnov - Glucholazy (PL) - Jeseník, je přestupní pro úzkorozchodnou trať do Osoblahy. |
|
Blízké služby, zajímavosti nebo jiné objekty |
| | Ubytování | |
Mapa umístění - na objekt směřuje červená šipka
Mapa umístění 1:50 000 - na objekt směřuje červená šipka
|
Automapa
Ortofotomapa
Turistická mapa