Zřícenina hradu Rabštejn leží v Hraběšické hornatině, 2 km severně od Bedřichova, na svahu horského hřbetu svažujícího se do údolí říčky Oskavy.
Hrad Rabštejn byl nejvýše položeným hradem historické Moravy. Z vlastního hradu se zachovaly jen nepatrné zbytky zdí, jimiž se procházelo do hradního dvora. Dominantou zříceniny jsou dvě skalní hradby 25 a 35 m vysoké. Na temeni nižší skály stála bašta k ochraně brány. Nahoře na východní, vyšší skále byla hradní věž - hláska, která se však již v 18. století až do základů sesula, takže po ní dnes není ani stopa. Podobný osud stihl zřejmě i malý a těsný hradní palác na jižní skále. Dále se zachovaly zbytky okružního zdiva předhradí a stopy hradního příkopu.
|
| Umístění hradu: | Z dálky působí hrad mohutným dojmem, protože oba strmé rozeklané skalní bloky, na nichž byl vybudován vlastní hrad, vypadají samy jako strážní věže se zdmi a cimbuřími. Dnes jsou ovšem z větší části zakryty hustým lesem.
Hrad se skládá ze dvou částí. Horní gotický byl založen někdy koncem 13. století pravděpodobně držitelem úsovského panství Hrabišem ze Švábenic. dva větší a jeden menší skalní blok jsou navzájem spojeny hradbou a uzavírají trojúhelníkovou plochu vnitřního hradu. Mezi skalami byly postaveny obytné budovy, brána se nacházela na jihovýchodní straně. Nový hrad byl zřejmě určen k ochraně severní části úsovského zeměpanského majetku, který tehdy zahrnoval značnou část dnešního Zábřežska a Šumperska. Původní rabštejnské panství zasahovalo více na Šumpersko a jeho hospodářským střediskem byl Frankštát, nynější Nový Malín.
|  |
|
| Historie Rabštejna: | | První zpráva o hradu pochází z roku 1318 a informuje, že olomoucký biskup Konrád I. se zmocnil s velkou námahou hradu "Rabinstaina" a odevzdal jej králi Janu Lucemburskému. Pravděpodobně vyrval hrad z rukou některého z přátel Jindřicha z Lipé. Další zprávy o Rabštejnu pak mizí. Od počátku 15. století hrad střídal často zástavní držitele. Za husitských válek tvořil jakousi protiváhu husitského hradu Sovince a král Zikmund jej dával v zástavu pouze svým věrným přívržencům. V 70. letech 15. století získali zástavu Tunklové z Brníčka, kteří však o ni museli svést tuhý boj s Janem Heraltem z Kunštátu, držitelem sousedního sovineckého panství. Za česko-uherských válek byli oba Tunklové přívrženci krále Jiřího a boje mezi nimi a stoupenci krále Matyáše Korvína tu neustaly ani po míru vratislavském (1474). Počátkem 16. století získal hrad Rabštejn a celé panství jako zástavu Petr ze Žerotína, pán na Šumperku. Protože Rabštejn byl malý, nepohodlný a vzdálený od hospodářského centra panství (patrně za česko-uherských válek i značně poškozený), postavil si Petr kole roku 1520 zámek v Janovicích, který se stal novým sídlem panství. Na Rabštejně pak bydleli někteří panští služebníci, především lesník. | | Vývojové schéma hradu Rabštejn: |  | | Za třicetileté války byl hrad nouzově opraven a opatřen stálou vojenskou posádkou. V roce 1645 hrad dobyli Švédové a ponechali tu stálou posádku pod vedením důstojníka Kuklendera, která se stala postrachem celého okolí. Císařští ji vypudili teprve po roce. Poslední zpráva o tom, že hrad je obýván, pochází z roku 1693, kdy tu bydleli panští služebníci s hajným. V roce 1759 se o Rabštejně mluví již jen jako o tajemném místě, kde je z doby švédské okupace tajný vchod a bývalé vězení zločinců. Od poloviny 18. století byl hrad definitivně pustý. Zdivo pomalu rozebrali jako stavební materiál obyvatelé blízkého Bedřichova a zkázu dokonal čas. |  |  | | Jak se tam dostanete: | Pěšky po turistických značkách:
Přístup od auta či autobusu je ze sedla Skřítek (7 km, modrá značka) nebo z Bedřichova (4 km, červená značka).
Automobilem:
ze Šumperka I.: po silnici I/11 (směr Rýmařov) na sedlo Skřítek, odtud pokračujte po lesní cestě k chatě Rabštejn. Pro vjezd na lesní cestu je nutno vyřídit si povolení u lesní správy!
ze Šumperka II.: po silnici I/11 do Rýmařova, odtud po II/370 na Horní Město, zde odbočte doprava na silnici III. třídy na Dobřečova a pokračujte do Bedřichova. Dále pokračujte k chatě Rabštejn po lesní cestě . Pro vjezd na lesní cestu je nutno vyřídit si povolení u lesní správy!
z Bruntálu (Opavy, Ostravy): po silnici I/11 do Rýmařova, dále viz výše.
z Jeseníku: po silnici I/44 (směr Šumperk) do Bělé pod Pradědem, zde odbočte doleva na II/450 a pokračujte přes Vidly pod Pradědem do Karlovy Studánky, kde pokračujte bez odbočování po II/455 přes Malou Morávku do Rýmařova, dále viz výše.
z Olomouce: po silnici R 35 do Litovle, odtud dále po II/449 do Uničova, odtud po II/446 směrem na Libinu, před kterou odbočte na křižovatce se silnicí II/470 doprava a pokračujete po ní na křižovatku se silnicí III třídy, kde odbočíte doleva na Oskavu, po průjezdu Oskavou pokračujete do Bedřichova.
Autobusem:
Autobusová zastávka Oskava, Bedřichov (autobusové linky z Rýmařova a Uničova) , nebo autaobusová zastávka na sedlu Skřítek (autobusové linky Šumperk - Rýmařov - Bruntál), dále pěšky po turistických značkách.
Vlakem:
Vlakové nádraží Rýmařov, Šumpek, Bruntál, Uničov, dále autobusem. | | Pohled z vyhlídky na Rabštejně: |  |
|
De diensten in buurt, bezienswaardigheden of andere objecten |
| | De accommodatie | | | | | | | Toerisme | | | | | | | | Toeristische bezienswaardigheden |  | Skřítek |
| | | | | | | | | | | Diensten | | | | | Het verkeer | | |
De kaart van de plaatsing - het rode pijltje is op het object gericht
De kaart van de plaatsing 1:50 000 - het rode pijltje is op het object gericht
|
De wegenkaart
De ortofotokaart
De toeristische landkaart
Fotogalerijen
