Státní léčebné lázně Karlova Studánka
Lázně Karlova Studánka leží v bruntálském okrese, 15 km severozápadně od města Bruntál. Lázně stojí na místě původně železářské osady Hubertov a proslavily je prameny železité kyselky i čisté horské lesnaté prostředí. Proto je toto známé lázeňské letovisko také oblíbeným turistickým centrem, odkud je dobrý výchozí bod na Praděd.
Lázně Karlova Studánka leží v nadmořské výšce průměrně 800 m. n. m., těsně na východní straně Pradědu (1492 m), nejvyšší hory Moravy a pohoří Jeseníků, v alpskoromantickém údolí šumící Bílé Opavy. Lesní svahy, obklopující lázně, stoupají na severozápadě až k Pradědu, na severu, jihu a východě nepřevyšují 1000 m, ustupují krásnému údolí otevřenému k jihu, které je ze všech stran chráněno proti drsným a prudkým větrům. Jehličnatý les, který Lázně obklopuje má zvláštní půvab a ve vyšších polohách má charakter pralesa. Je součástí, přes 1000 km čtverečních velkého, lesního území, zasahujícího do rezervace v okolí Pradědu. Proto mají Lázně Karlova Studánka čistý vzduch bez znečištění. Kromě toho leží daleko od průmyslových oblastí. Tradice říká, že je zde nejčistší vzduch ve střední Evropě. Navzdory své vysoké poloze mají Lázně v důsledku své chráněné polohy poměrně mírné, podhorské podnebí a nejsou zde mlhy. Mnohdy jsou zde chladnější noci.
Adresa:
Státní léčebné lázně
Karlova Studánka, s.p.
793 24 Karlova Studánka
|  |  | | Turistika a volný čas | | Lázně Karlova Studánka nabízí ideální turistické podmínky ve středu Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, v zimě výborné sněhové podmínky - lyžařské vleky v místě i v blízkém okolí, běžecké tratě. Ve vzdálenosti 100m nad dolním parkovištěm v obci je umístěn vlek dlouhý 300m s převýšením 55m a klasifikací modrá (s možností večerního lyžování od 18.00 do 21.00 hod.) V létě možnost využití 2 tenisových kurtů, a okolních cyklostezek pro horskou cyklistiku. Celoročně k dispozici tělocvična a fitcentrum Orlík. V letním období lázně pořádají různé kulturní programy ve stylové hudební hale. V horní části lázeňského parku je umístěna ojedinělá geologická přírodní expozice s 340 exponáty dokumentující geologický vývoj celého Jesenicka na jednom místě. |  | | Historie lázní v Karlově Studánce | Zprávy o prvních pokusech, jak využívat zdejší prameny k léčebným účelům, pocházejí ze 17. století, ale lázně vznikly o 100 let později, v roce 1785, kdy celé bruntálské panství připadlo v konfiskaci po bitvě na Bílé hoře (1620) Řádu německých rytířů. Lázně byly založeny na místě železářské osady Hubertov, v níž byla postavena hájovna majitelů panství řádu německých rytířů.
Dělníci, kteří zároveň pracovali v lesích a pálili dřevo na dřevěné uhlí, objevili roku 1768 nad Hubertusem pramenitou vodu, které se začalo říkat Kyselé lesní prameny, Dobrá voda či Bruntálská kyselka. Nejdříve byly využívány prameny vyvěrající v blízkosti dnešního hotelu Džbán. |  | | Na prameny byl upozorněn tehdejší místodržitel z Bruntálského panství baron von Riedheim, dal je vyčistit a postavit kolem nich kamennou zídku. Popularita pramenů rychle rostla a o celou věc se začal zajímat velmistr Řádu František Maxmilián II. Na jeho žádost profesor von Welle provedl rozbor vody a v kyselkách zjistil značný obsah minerálních látek. Dolní pramen byl uznán jako léčebný a pojmenován na Maxmiliánův. |  | V roce 1778 si bruntálský občan K.Riedel, který již delší dobu trpěl bolestmi nohou, zkoušel léčit svou chorobu zdejší kyselkou, kterou ke koupelím ohříval žhavou železnou struskou z hutí. Léčba měla neočekávaně příznivé výsledky. Tento způsob léčení se začal rychle šířit mezi dalšími nemocnými. Železnou struskou z hutí se voda ke koupelím ohřívala i po vzniku lázní a prvních lázeňských domů. V roce 1785 byl u pramene postaven dřevěný lázeňský dům s 15 kabinami, ve kterých byly údajně dvě dřevěné vany pro léčbu koupelemi. Blahodárné síly pramenů přitahovaly stále více návštěvníků. Léčebný postup zůstával stejný - voda ke koupelím se ohřívala žhavou struskou, která se vozila z hubertovských hutí na vozech do prostoru dnešních lázní. Budovaly se další dřevěné kabiny. | V roce 1803 bylo toto léčebné místo přejmenováno na počest velmistra Řádu, habsburského arcivévody Karla Ludvíka (který byl vnukem Marie Terezie a přemožitelem Napoleona u Aspern) z Hinenwieder na Karlsbrunn, dnešní Karlovu Studánku. V témže roce byl postaven zděný koupelový dům (dnešní Pošta), do kterého byla ohřátá voda vedena dřevěným potrubím. V 19. století se Řád staral o vybudování dalších lázeňských objektů. Několikrát byla provedena analýza minerálních vod. Vzhledem ke zvýšené potřebě vody byly vybudovány další zdroje - prameny Karlův, Antonínův a Bezejmenný. Tyto zdroje zachycovaly mělkými jímkami podzemní vývěry. V roce 1862 byl objeven pramen Vilém, který byl analyzován v roce 1863 a 1881.
Výstavba léčebných pavilonů pokračovala i v období před první světovou válkou. Za první světové války byl provoz lázní značně omezen, mnoho léčebných domů obsadila armáda. Ale už v roce 1920 se tu léčilo 1000 pacientů. |  | | Rok 1938 znamenal zábor pohraničí a Karlova Studánka připadla do Sudet s vyvlastněním řádového majetku. Provoz lázní převzala na krátkou dobu soukromá německá společnost, později celé lázně zabrala německá armáda. Po roce 1948 byly lázně znárodněny. | | Lázně Karlova Studánka dnes | V Karlově Studánce se dnes léčí nemoci dýchacích cest, choroby krevní a nemoci z povolání (silikóza). Pacienti mohou využít sedmi pramenů železité kyselky: Maxmiliánův, Karlův, Antonínův, Vilémin, Bezejmenný a Trubačský. Roku 1931 byl navrtán pramen Norbertův s největším obsahem kyseliny uhličité a železa. Ze dvou nových pramenů Petr a Vladimír je voda využívána pro balneoprovoz, další pramen Úderník je v činnosti od roku 1952 a je volně přístupný.
Karlova Studánka je víceméně velkým lázeňským areálem s mnoha původně lázeňskými domy. Správní dům Odra z roku 1782 až 1785 je nejstarším zachovalým objektem i po řadě přestaveb. Věžový dům (Obchodní dům) z roku 1795 až 1800 byl přestavěn roku 1879 a 1918 a důkladně rekonstruován roku 1998. Panský dům Praděd z roku 1795 až 1800 byl přestavován v letech 1839-40 a 1872-73, poté byl nadstaven. Starý koupelový dům (dnes pošta) z roku 1802 až 1803 byl přestavěn a nadstaven v letech 1827-28. Hostinský dům Bezruč z roku 1824 byl nadstaven roku 1834, jižní křídlo roku 1894 a rekonstruován roku 2000. Pruský dům (dnes škola a Obecní úřad) z roku 1824 - 1825 byl rekonstruován v roce 1997. Dalšími objekty jsou Knížecí dům (dnes Vyšetřovací ústav), Lázeňský salón (dnes Hudební hala), Sloupový dům (dnes hotel Džbán), Švýcarský dům (dnes Mateřská školka), Vila Eugen (dnes Šárka), Vila Wilhelm (dnes Vlasta), Pavillon Wilhelmsquelle (dnes Pitný pavilon), Lotrinský dům (dnes Slezský dům), Lázeňský hotel (dnes Libuše). | | Karlova Studánka v létě |  |  |  |  | V obci stojí kostel Panny Marie Uzdravení nemocných, vybudovaný v letech 1838 až 1840 (nyní v majetku ministerstva kultury). Ze staveb, které už v Karlově Studánce nenajdete, uveďme Struskový domek (poté Skleněný domek), postavený v letech 1862 až 1863 a zbořený v roce 1987. Vila Paula postavená v místě hudebního altánku (před Libuší) roku 1890 vyhořela v roce 1914.
V lázeňském parku jsou vystavena výtvarná díla současných sochařů. Za restaurací Hubertus byl vybudován velký umělý vodopád. Naproti hotelu přes silnici stojí osmiboká dřevěná kaple s cibulovitou věžičkou, která byla v roce 1758 zasvěcena svatému Hubertovi. Interiér kaple je vybaven mnoha lidovými zobrazeními bývalých hubertovských hutí na železo. | | Karlova Studánka v zimě |  |  |  |  | | Doprava | Automobilem:
z Jeseníku (Polska...) - po silnici I/44 do Bělé pod Pradědem, na křižovatce doleva na silnici II/450 (směr Bruntál - Ostrava), v osadě Vidly doprava do Karlovy Studánky. V zimě se úsek silnice Vidly - Karlova Studánka neudržuje, proto doporučujeme ve této osadě odbočit na křižovatce vlevo na silnici II/451 (směr Vrbno pod Pradědem), na začátku Vrbna odbočit doprava na silnici II/445 a pokračovat do Karlovy Studánky.
ze Šumperka (vých. Čech, Vysočiny...) - po silnici I/11 směr Rýmařov, do města Rýmařov neodbočovat, pokračovat dál směr Bruntál a na křižovatce před obcí Malá Šťáhle odbočit vlevo a pokračovat po silnici II/445 směr Malá Morávka a Karlova Studánka.
z Bruntálu (Olomouce, Brna, Ostravy...) - po silnici II/452 směr Vrbno pod Pradědem a Jeseník, v obci Staré Město odbočit doleva na silnici II/450, v obci Rudná pod Pradědem doleva směr Malá Morávka, na křižovatce v Malé Morávce doprava směr Karlova Studánka po silnici II/445, dále viz. výše.
Autobusové spojení:
Místní linky Bruntál - Karlova Studánka, Rýmařov - Karlova Studánka, dálkové linky Brno - Bruntál - Karlova Studánka, (Zlín) - Přerov - Olomouc - Karlova Studánka - Jeseník, apod.
Vlakové spojení:
Na trati Olomouc - Bruntál - Krnov se nachází stanice Milotice nad Opavou, kde začíná místní trať směrem na Vrbno pod Pradědem. Odtud dále autobusovými linkami. Připadně místní tratí Bruntál - Malá Morávka (pouze víkendový a sezónní provoz) a dále autobusem. |
|
Nahe Dienstleistungen, Sehenswürdigkeiten oder andere Objekte |
| | Skizentren | | | | | | Touristik | | | | | | | Dienstleistungen | | | | Transport | | |
Standort-Plan - der rote Pfeil zeigt auf das Objekt
Standort-Plan 1:50 000
|
Automapa
Letecká mapa
Turistická mapa
