| Hora Praděd je vysoká 1492 m.n.m. a je nejvyšším vrcholem Jeseníků i celé Moravy. Praděd byl oblíbeným cílem návštěvníků hor již od 2. poloviny minulého století, začátkem 20. stol zde byla vybudována rozhledna v novogotickém stylu. Stávající rozhledna byla postavena v r. 1983. Praděd je významnou křižovatkou turistických (cyklo i pěších) tras. V blízkém okolí se nachzází nejvýše položené lyžařské středisko v ČR.Vrchol a jeho široké okolí je vyhlášeno národní přírodní rezervací Praděd, která se těší mezinárodnímu významu. Její součástí je vrchol Pradědu, Bílá Opava, Divoký důl, Petrovy kameny a Velká a Malá kotlina. Na ploše 2031 ha se nachází vzácná alpínská společenstva, lesní porosty pralesovitého charakteru, ledovcové kary a další. V rezervaci se nachází řada jedinečných společenstev s množstvím vzácných druhů rostlin a živočichů. Oblast Velké kotliny je floristicky nejbohatší lokalitou v ČR. Na celém území rezervace platí přísné podmínky, jejichž cílem je chránit tento skvost našeho regionu. | |
|
| Rozhledna na Pradědu: |  |
|
|
| Historie rozhledny: | |
| V roce 1881 byla v dnešním Jeseníku (Frývaldově) ustanovena organizace turistů v Jeseníkách "Moravskoslezský sudetský horský spolek"(MSSGF). Tento spolek nejprve budoval a upravoval turistické stezky a zřizoval horské útulny. Později započal s výstavbou horských chat, poskytujících občerstvení popř. nocleh pro turisty. Na přelomu století začal spolek na vybraných vrcholech budovat kamenné rozhledny. Snahy postavit rozhlednu i na nejvyšší hoře Jeseníků se objevily již v r. 1881, ale o její realizaci bylo rozhodnuto až v roce 1897. Původně se věž měla jmenovat Habsburgwarte. Na stavbu rozhledny byla vyhlášena veřejná sbírka. Pro zahájení stavby musel spolek nejprve žádat o souhlas vlastníky pozemků, mezi které patřila i správa panství Lichtenštejnů ve Velkých Losinách a správce jmění velmistra Řádu německých rytířů. Souhlas se stavbou byl ještě navíc podmíněn zbudování značených přístupových turistických cest s výstražnými tabulemi o dodržování stanovených tras. |
| Stavba věže byla s plnou platností schválena až 20.srpna 1903, ale s výstavbou věže v romantickém duchu starého gotického hradu o výšce 32,5m a šířce 14,5m bylo započato až 30. června 1904 . Samotná stavba kamenné věže byla velice náročná a kolaudace proběhla až v červenci 1912. Voda byla brána z pramene, který se nacházel jihovýchodně od stavby. Kámen na stavbu byl lámán na nedalekých Tabulových skalách (směr dnešní Švýcárna). Vzhledem k tomu, že cesta na vrchol byla pro denní chození velmi náročná, zůstávali dělníci na staveništi od pondělka do soboty, i přesto byly práce velmi pomalé. Po roce výstavby měla věž jen dva metry, v roce 1906 měřila 22m a dalších 10m mělo být dostavěno do roku 1908. Avšak v důsledku nedostatku financí a náročných povětrnostních podmínek byla věž dokončena až v roce 1912. |  | | Ve věži se nacházela restaurace, pokoje pro turisty a v sedmém patře samotný ochoz pro rozhlednu. Turistům však sloužila jen restaurace a rozhledna, pokoje byly pro velkou vlhkost neobyvatelné.Ovšem již v roce 1923 bylo z bezpečnostních důvodů požádáno o uzavření věže. Došlo tak k obnovovacím pracím, které trvaly tři roky. Věž byla alespoň částečně vysušena a vyměněna shnilá okna. Poté spolek uspořádal u věže obrovský táborák s ohňostrojem, který se pak konal každý rok až do 14. srpna 1938, to se již věž jmenovala Altvaterwarte. Počátkem 40.let vyrostla v blízkosti věže ještě tzv. Poštovní chata, vystavěná totálně nasazenými českými dělníky a ruskými a polskými zajatci. |
 | Po válce se o věž nikdo nestaral, neboť "Moravskoslezský sudetský horský spolek" MSSFV byl německý a tudíž po válce zanikl. Věž rychle chátrala a po roce 1951 se jí ujal Turista Praha, který měl uvést stavbu do původního stavu. Měla být snesena horní část a vybudována nová konstrukce, avšak bylo rozhodnuto o odstřelení horní části a zbudování nové, ale i toto rozhodnutí bylo změněno na postupné opravování věže. Ovšem vlivem vandalů, kteří ničili vnitřní zařízení, do věže střechou a okny zatékalo. Ve zdech se objevovaly až 6cm široké trhliny, které místy prostupovaly i celou zdí. Z tohoto důvodu musela být věž v r. 1957 uzavřena, a 2.května 1959 - den před příchodem dělníků, se zřítila. |  | | Na vrcholu Pradědu zůstala pouze Poštovní chata s restaurací, v jejímž patře sídlili meteorologové. V této době také docházelo k velkému rozmachu televizního vysílání, což znamenalo nutnost výstavby televizního vysílače i s vyhlídkovou věží. Jako první vysílač vyrostla jen dřevěná konstrukce ověšená vysílacími parabolami, která brzy zdaleka nedosahovala potřebné kapacity pro vysílání. V r.1968 bylo tedy započato s výstavbou nového vysílače, který měl připomínat startující kosmickou loď. Výstavba nového vysílače se stala osudnou i Poštovní chatě a dřevěnému vysílači, obě stavby byly po dokončení nové věže odstraněny, aby nenarušovaly estetický ráz nové dominanty - 162m vysokého vysílače.Jako první byla zbudována asfaltová silnice vedoucí z Ovčárny na vrchol Pradědu. Samotné stavební práce - výkopy základů - započaly až o rok později. Úplné dokončení stavby bylo plánováno na rok 1977, ale opět díky extrémním podmínkám se výstavba prodloužila (např. restaurace byla otevřena až v roce 1983). | |
|
| Rozhledna dnes: | |
Nynějším vlastníkem rozhledny, vysoké 145,5 m jsou České radiokomunikace Praha a.s. Samotnou věž podpírají tři nohy. První slouží jako energetický uzel, druhá slouží pro potřeby radiokomunikací a ve třetí je umístěna restaurace s hotelem a turistickou ubytovnou, sloužící všem návštěvníkům a rekreantům této oblasti.
Ve výšce 80m je prosklená kruhová vyhlídka, na kterou je možno se dostat jen výtahem. Za příznivého počasí je odtud unikátní výhled na blízké i daleké okolí. Lze spatřit např. Lysou horu a Radhošť, vzácně i Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku, a Nízké Alpy v Rakousku. Vysílač s rozhlednou je otevřen po celý rok každý den od 9:00 do 18:00 hodin. |
|
| Interiér vyhlídky rozhledny: | |
 |  | |
|
| Pohledy z vyhlídky rozhledny: | |
 |  | |
 |  |
|
|
| Přístup na rozhlednu: | |
Na rozhlednu se můžete vydat pěšky z Červenohorského sedla přes chatu Švýcárna (8 km) po červené turistické značce Č1, v zimě rovněž na běžkách, trasa je součástí mezinárodní turistické trasy E 3 a běžkařské jesenické magistrály. Na Červenohorské sedlo jezdí autobusy z Jeseníku i ze Šumperka a Olomouce (jedná se o silnici I/44 Šumperk - Velké Losiny - Loučná nad Desnou - Červenohorské sedlo - Bělá pod Pradědem - Jeseník). Nejbližší vlaková stanice je v Koutech nad Desnou, , konečná stanice soukromé tratě Šumperk - Kouty nad Desnou, provozovanou firmou Connex. Jednotné jízdenky na tuto trať je možné zcela běžným způsobem zakoupit pro přímou jízdu ve kterékoliv pokladně Českých drah, pouze zavazadla je nutno znovu odbavit v přechodové stanici Šumperk. Dále autobusem, můžete využít kyvadlovou autobusovou dopravu Kouty nad Desnou - Červenohorské sedlo.
Další přístup je možný z parkoviště Hvězda nad Karlovou Studánkou na silnici II/445 Malá Morávka - Karlova Studánka. Odtud jezdí autobusová kyvadlová doprava asi 8 km k chatě Ovčárna. Dál musíte pokračovat pěšky okolo chat Barborka, Kurzovní, stále po asfaltové silnici (okolo odbočky na Švýcárnu vlevo) až na vrchol (cca 4 km). | |
|
| Praděd v zimě: |  |  | |
|
| Jak se dostanete na parkoviště Hvězda: | Autem:
z Jeseníku (Polska...) - po silnici I/44 do Bělé pod Pradědem, na křižovatce doleva na silnici II/450 (směr Bruntál - Ostrava), v osadě Vidly doprava na Karlovu Studánku. Nevjíždějte do obce a pokračujte rovně po II/445 (směr Malá Morávka) na sedlo Hvězda. V zimě se úsek silnice Vidly - Karlova Studánka neudržuje, proto doporučujeme ve této osadě odbočit na křižovatce vlevo na silnici II/451 (směr Vrbno pod Pradědem), na začátku Vrbna odbočit doprava na silnici II/445 a pokračovat do Karlovy Studánky. Projeďte celou obci, na konci odbočte doleva a pokračujte asi 400m na sedlo Hvězda.
ze Šumperka (vých. Čech, Vysočiny...) - po silnici I/11 směr Rýmařov, do města Rýmařov neodbočovat, pokračovat dál směr Bruntál a na křižovatce před obcí Malá Šťáhle odbočit vlevo a pokračovat po silnici II/445 přes Malou Morávku na sedlo Hvězda.
z Bruntálu (Olomouce, Brna, Ostravy...) - po silnici II/452 směr Vrbno pod Pradědem a Jeseník, v obci Staré Město odbočit doleva na silnici II/450, v obci Rudná pod Pradědem doleva směr Malá Morávka, na křižovatce v Malé Morávce doprava směr Karlova Studánka po silnici II/445.
Autobusové spojení:
místní linky Bruntál - Karlova Studánka, Rýmařov - Karlova Studánka, dálkové linky Brno - Bruntál - Karlova Studánka, (Zlín) - Přerov - Olomouc - Karlova Studánka - Jeseník, apod.
Vlakové spojení:
Na trati Olomouc - Bruntál - Krnov se nachází stanice Milotice nad Opavou, kde začíná místní trať směrem na Vrbno pod Pradědem. Odtud dále autobusovými linkami. Připadně místní tratí Bruntál - Malá Morávka (pouze víkendový a sezónní provoz) a dále autobusem. | |
|
|
| Rozhledna na Pradědu v zimě - detail: |  |
|
Nahe Dienstleistungen, Sehenswürdigkeiten oder andere Objekte |
| | Unterkunft | | | | Skizentren | | | | | | | | | | | Touristik | | | | | | | Touristische Sehenswürdigkeiten |  | Praděd |
| | | | | | | | Transport | | | | | |
Standort-Plan - der rote Pfeil zeigt auf das Objekt
Standort-Plan 1:50 000 - der rote Pfeil zeigt auf das Objekt
|
Autokarte
Ortofotokarte
Wanderkarte
Fotogalerie
