Wanderkarten | Fotogalerie | Handydienstleistung. | Temperaturen | Web-Kameras |
Last minute | Unterkunftanzeige | Offerte | Arbeitsanzeige | Gebirgsbekanntsch. |
Gebiet wählen |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zřícenina hradu Leuchtenštejn 4 km od Zlatých Hor, na svahu Biskupské kupy poblíž státních hranic s Polskem, v nadmořské výšce 660 m.
Historie: Písemné zprávy o hradu se nedochovaly. Podle nálezů střepů, svorníků, částí brnění a šípů nalezených Dr. Herbertem Weineltem okolo roku 1934 lze vznik hradu odhadnout na konec 13 století. Stavitelem hradu mohl být jak wroclavský biskup Lorenz (z důvodů obrany hranic před Moravany), tak Přemyslovec Mikuláš I. - vévoda opavský, z důvodu ochrany stezky Zlaté Hory - Jindřichov (dále směr Krnov, Opava), protínající údolí Bystrého potoka na dnešním polském území. Konec hradu je rovněž nejasný, snad byl na přelomu 14. a 15. století zničen lidmi wroclavského biskupa (stejně jako hrad Edelštejn) nebo vojsky Matyáše Korvína. V urbáři zlatohorského panství z roku 1687 se o hradu Leuchtenštejn mluví už jako o zřícenině. Mezi lidmi bylo toto místo zváno jako "Pustý zámek" nebo "Starý zámek".
Popis hradu: Hrad Leuchtenštejn měl jako opevněná pozorovatelna vynikající pozici - leží pod úrovni mlhy kryjící často vrchol Biskupské kupy, stálý a vydatný pramen vody je vzdálen pouze 150 m. Pozorovací sektory hradu umožňovaly sledovat místa z Edelštejnu neviditelná - měkké doly na dolním toku Olešnice a Mieserichu, štoly na východních svazích Příčné hory, přístupové cesty ke Zlatým Horám od Heřmanovic, Ondřejovic, Dolního Údolí, Jindřichova a Jarnoltowku. Z hradu se dodnes zachovaly jen skromné zbytky opevnění. Měl poněkud nevýhodnou polohu, neboť jej značně převyšoval svah spadající od západu k východu. Rovněž hradební val s příkopem nebyl dostatečnou ochranou, protože příkop byl výš než vlastní hradní areál. Na nejvíce ohrožené straně stála kulatá věž se zesílenou štítovou ochrannou zdí. Menší zeď se nacházela na severní straně hradeb, jimiž byl celý hrad obehnán. Hrad sám nebyl velký. Měl vejčitý půdorys o rozměrech 50 a 35 metrů. Z jeho zřícenin jsou známy nálezy keramiky ze 14. a 15. století a železných bodců k šípům z téže doby.
|
|
||