Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník
Priessnitzovy léčebné lázně leží v malebné poloze na svazích Studničního vrchu asi 2 km od města Jeseník, v průměrné nadmořské výšce 620 m, nejsevernějším výběžku Slezska a Moravy. Areál tvořící dominantu širokého okolí stojí na místě původní osady Gräfenberk, v níž se roku 1799 narodil Vincenc Priessnitz, světoznámý zakladatel těchto vodoléčebných lázní. Lázně mají mimořádně příznivé klimatické podmínky, neboť jsou ze tří stran chráněny vysokými hřebeny hor, pouze na východ je údolí otevřeno do polských rovin. Tato poloha zajišťuje velmi vhodné mikroklima pro celoroční léčení především dýchacích cest, potíží krevního oběhu a nervové soustavy. Informace o ubytování a dalších službách v Priessnitzových lázních Jeseník najdete zde.
Adresa:
Priessnitzovy léčebné lázně, a.s.
Priessnitzova 12/299
79003 Jeseník 3
|  |  | | Zdejší mikroklima je velmi vhodné pro léčení horních a dolních cest dýchacích, potíží krevního oběhu, nervové soustavy a vegetativního nervstva. Lázně mají osm ubytovacích zařízení pro 723 lidí. Nejhonosněji zařízené ubytování poskytuje léčebný dům Priessnitz a nově zrekonstruovaný léčebný dům Jan Ripper. Pro ubytování pacientů a lázeňských hostů slouží i lázeňské léčebné domy Mír a Bezruč a lázeňské penziony Bílý kříž a Maryčka. Děti od šesti let se léčí v dětské léčebně Karolina, děti starší tří let v doprovodu rodičů v nově zrekonstruovaném lázeňském léčebném domě Wolker. | | Lázeňské domy Priessnitz a Jan Ripper |  |  | | Lázeňský dům Bezruč a Dětská léčebna Karolína |  |  | | Mapa areálu lázní |  | | Historie lázní v Jeseníku |  | Koncem 18. stol. bylo v osadě Gräfenberk jen 12 dřevěných chalup a v jedné z těchto dřevěnic se 4. října 1799 narodil Františku Priessnitzovi a jeho manželce Tereze jako šestý potomek syn, jemuž dali jméno Vincenc František. V roce 1816 utrpěl Vincenc velmi vážný úraz. Při svážení obilí se mu splašili koně, Vincenc spadl pod vůz, jehož kolo mu přejelo hrudník. Přivolaný lékař zjistil několik zlomených žeber a netajil se s názorem, že mladý muž zůstane asi nadosmrti mrzákem. Ale Priessnitz se nechtěl jen tak smířit s osudem. Vzpomněl si, jak jeho strýc, starý mlynář z Písečné, léčíval zlomená žebra tlakem hrudníku proti opěradlu židle, zkusil tuto nepříjemnou metodu i na sobě a skutečně tak uvedl žebra do jakž takž patřičné polohy. Potom již mohl použít studených mokrých zábalů, v jejichž účinnost pevně věřil. Téměř celý rok uplynul, než se jeho zdravotní stav zlepšil natolik, aby mohl vykonávat normální práci. Tento Priessnitzův léčebný úspěch nezůstal utajen a mnozí sousedé i známí se na něho začali obracet, aby jim pomohl při podobných vnějších i vnitřních poraněních. Zpočátku se neodvažoval léčit lidi, ale ověřoval si možnosti léčby na domácích zvířatech. Postupem doby však začínal léčit i vykloubené ruce a nohy sousedů, krevní výrony i zlomeniny. Jeho léčebné úspěchy byly tak pronikavé, že již v roce 1818 zajížděl až daleko na Moravu a do Čech, kde se původně postižení doslechli o podivuhodné léčbě vodou a žádali pomoc. | Příliv Priessnitzových pacientů stále sílil a již dávno neléčil jen vnější poranění, ale úspěšně se pouštěl i do léčení revmatismu, dny, ochrnutých údů, neduhů jater, žaludku, chronické zácpy i potíží nervového původu. Pokoušel se také o léčení tuberkulózy, venerických chorob a rakoviny. Z darů vděčných pacientů Priessnitz nashromáždil dostatečný obnos, aby v roce 1822 mohl dát strhnout starý dřevěný domek, v němž se narodil, a roku 1824 postavil nový, kamenný jednopatrový dům, při jehož stavbě mu pomáhali jeho pacienti. V přízemí zařídil jednu místnost jako koupelnu s velkou dřevěnou vanou, do níž přiváděl vodu přímo z pramene. Tak tedy vypadala první lázeňská budova, která stojí dodnes. Neslouží však původnímu účelu, jsou zde byty lázeňského personálu.
Roku 1838 počal V. Priessnitz se stavbou velkého lázeňského domu za 3000 zlatých s velkým sálem (dnes Kongresový sál) pro 600 osob, současně začal stavět tzv. Bretterhaus, čtyřpatrovou budovu ze dřeva s jídelnou pro 200 osob. Z roku 1839 máme také záznam o počtu pacientů i o výši příjmů „vodního doktora“.Léčilo se tu 1.700 pacientů, kteří za své léčení zaplatili celkem 120 tisíc zlatých, v průměru tedy téměř 71 zlatých za každého pacienta, což při průměrném pobytu 4 týdnů nebylo málo.
|  |  | Mezi tehdejšími pacienty bylo velmi mnoho známých osobností oné doby. Jmenujme jen namátkou – v roce 1838 český básník J. K. Chmelenský, nazývající tehdejší ubytovací prostory cikánskými skrýšemi, německý básník Heinrich Laube, ruský spisovatel N. V. Gogol (byl zde v roce 1845 a 1846), dánský sochař L. Schwanthaler, autor uherského pomníku na Gräfenberku, koncertoval zde i skladatel F. Liszt.
Stálý růst počtu pacientů přiměl Priessnitze k tomu, aby část z nich ubytoval přímo ve městě a pro jejich pohodlí zařídil v tehdejším hotelu Krone (dnes Jeseník) poradní ordinaci, kam denně dojížděl. Náročná péče o lázně a pacienty Priessnitze velmi vyčerpávala, v roce 1847 vážně onemocněl, po zotavení se však znovu pustil do práce, ale 28. listopadu 1851 náhle zemřel. | Po Priessnitzově smrti převzal vedení lázní v roce 1853 dr. Josef Schindler, který zde působil až do své smrti roku 1890. Záhy se však ukázalo, že vedení takového lázeňského podniku nezvládne jedna osoba, a proto bylo ustaveno lázeňské kuratorium v čele s dr. Schindlerem a čtyřmi Priessnitzovými dědici. V uvedené době (1853 – 1890) počet pokojů pro pacienty činil 549, dále bylo k dispozici 62 privátních pokojů ve městě a 10 pokojů v České Vsi.
Nástupem dr. Schindlera nezanikly sice lékařské metody vodního doktora, ale původní pouhá empirie byla postupně vědecky podložena. Stalo se tak zásluhou dr. Schindlera i jeho nástupců, šéflékaře dr. Rudolfa Hatscheka a zvláště pak primáře dr. Josefa Reinholda (1885 – 1947), pod jehož vedením dosáhl Gräfenberk světové úrovně s výbornou diagnostikou i léčebnou základnou. |  | Neustále rostoucímu počtu pacientů brzo staré budovy lázní nestačily, a proto v roce 1910 byla postavena hlavní budova (Priessnitzovo sanatorium) s 300 pokoji, která patřila k největším svého druhu na světě vůbec. První světová válka znamenala však pro lázně pohromu, protože nedostatečné zásobování přinášelo mnohé nepříjemnosti, brzy se zde objevili i první ranění z fronty. a tak, i když lázeňská léčba zůstala aspoň do jisté míry zachována, lázeňská akciová společnost sama žádala, aby bylo od návštěvy lázní raději upuštěno.
Za první republiky však lázně znovu rychle ožily, byly vyhledávány i značným počtem cizinců, zejména z Německa, Maďarska, ale i Spojených států a Kanady. Zůstávaly však především doménou bohatých lidí, hledajících tu spíše rozptýlení než lázeňskou léčbu.
Okupace pohraničních oblastí republiky v roce 1938 na delší čas provoz lázní zcela ochromila, neboť návštěvy ze zahraničí ustaly a ani návštěvy z říše nebyly povolovány a tzv. Sudety samy nemohly dodat dostatečný počet pacientů. Ostatně velmi brzy byly objekty lázní použity jako rehabilitační zařízení pro raněné vojáky, později byla část lázní zabrána pro děti z bombardovaných německých měst a vojenský lazaret. Koncem války tu bylo sídlo Jagdkomanda SS a dočasně i poslední útočiště úřadu opavského kreisleitera. |  | Osvobození v květnu 1945 zastihlo lázně ve velmi svízelné situaci. Vyskytl se dokonce požadavek, aby byly přeměněny ve velké rekreační středisko ROH. Největší potíže však byly brzy překonány a znárodnění pak načas zabezpečilo další rozvoj lázní. Nově byl vymezen i přesný indikační seznam nemocí. Lázně se zaměřily především na léčbu nemocí neuropsychiatrických, menší skupiny léčených tvoří nemocní otravami těžkými kovy a s některými nemocemi cest dýchacích.
Jestli se na Gräfenberku v dobách Priessnitze léčilo ročně až 1800 pacientů, pak v osmdesátých letech byl roční průměr 8 tisíc pacientů. O pacienty se staralo 12 odborných lékařů, 1 vědecký pracovník (rovněž lékař), 22 kvalifikovaných zdravotních sester, 3 sestry dietní, 24 rehabilitačních pracovníků, 4 laboranti a 4 nižší zdravotní pracovníci. Léčebny byly vybaveny všemi nejmodernějšími přístroji, jak diagnostickými, tak léčebnými. Vodoléčba tvoří stále hlavní část léčby, ale kromě toho se využívá také elektroléčby, tělocviku, léčebné výživy i léčby medikamentózní, čímž je vodoléčba vhodně doplňována.
Po pádu komunistické moci v r. 1989 byly jesenické lázně posléze zprivatizovány. Stala se z nich akciová společnost s názvem po svém slavném zakladateli – Priessnitzovy léčebné lázně. | | Lázně v Jeseníku dnes | Rozsah pomoci nemocným je v současné době v jesenických lázních velmi široký. V lázních se dnes léčí choroby dýchacího ústrojí, choroby srdečně cévní, choroby štítné žlázy, choroby pohybové i duševní, choroby ženské a kožní.
Součástí léčby je i aktivní pobyt na zdravém vzduchu, využívající vynikajících klimatických a geografických podmínek. Pacienti mohou využívat značených okruhů pro pěšía cyklisty, pravidelně se pořádají vycházky do okolí lázní s průvodcem. Zajímavou náplň mají i krátkodobé ozdravné pobyty, které mají za cíl zvýšit tělesnou a duševní kondici. | | Lázně v létě |  |  |  |  | | Lázeňská léčba je založena na využití přírodních léčivých zdrojů, kombinovaných s nejmodernějšími léčebnými a rehabilitačními metodami. Kromě LTV, elektroléčby, vodoléčby a fyzikální terapie jsou pro zdejší lázně typické především bylinné koupele, psychoterapie, elektrospánek, muzikoterapie, oxygenoterapie, plynové injekce, akupunktura a postupy myoskeletální medicíny. | | Lázně na podzim |  |  |  |  | | Pobyt v lázních ovšem neznamená jen léčebné procedury, ale také širokou nabídku využití volného času. Každý rok je například v Jeseníku pořádána klavírní soutěž Franze Schuberta či koncerty v rámci festivalu Karla Ditterse z Dittersdorfu, v létě pak promenádní koncerty v lázeňském parku a další kulturní pořady v Zrcadlovém a Kongresovém sále. Pro mnoho návštěvníků je příjemným doplněním pobytu možnost turistiky, cyklistických výletů, či autobusových výletů do vzdálenějšího okolí včetně Polska. Lyžaři najdou v zimě ideální podmínky v nedalekých lyžařských areálech v Ramzové, na Červenohorském sedle nebo v Petříkově. Ke sportovní relaxaci jsou k dispozici tenisové kurty, minigolf, tělocvična, fitness centrum, rehabilitační bazén a půjčovny horských kol a lyží. | | Lázně v zimě |  |  |  |  | | Doprava |
Automobilem:
ze Šumperka - po silnici I/44 směr Jeseník (přes Červenohorské sedlo, Bělou pod Pradědem). Před vjezdem do Jeseníku odbočte u benzinové stanice Agip doleva na I/60 (směr Hanušovice) a pokračujte přes kopec. Na první křižovatce pod kopcem odbočte doprava (směr Jeseník)a pokračujte stále po hlavní silnici kolem chovného i okrasného rybníku až na křižovatku, kde hlavní silnice končí. Na ní odbočte doprava a hned zase doleva, do kopce. Na této křižovatce jsou dobře značeny Priessnitzovy léčebné lázně. Po 100m přejedete železniční koleje a po hlavní silnici pokračujete bez odbočování asi 2km.
z Bruntálu - po silnici II/450 směr Vrbno pod Pradědem, na konci průjezdu města odbočit na křižovatce doprava na silnici II/450 směr Jeseník a v Bělé pod Pradědem - Domašově znovu na křižovatce doprava na silnici I/44 do Jeseníku. Dále pokračujete výše popsaným způsobem.
Autobusové spojení:
Z autobusového nádraží v Jeseníku jezdí do lázní pravidelná linka Jeseník, autobusové nádraží - Jeseník, lázně.
Vlakové spojení:
Vlaková stanice Jeseník (cca. 2 km od lázní), dále autobusem, autobusová zastávka je 50m od nádraží. |
|
Nahe Dienstleistungen, Sehenswürdigkeiten oder andere Objekte |
| | Unterkunft | | | Skizentren | | | Freizeit | | | | | | | Touristik | | | | | | | | Dienstleistungen | | | | Transport | | |
Standort-Plan - der rote Pfeil zeigt auf das Objekt
Standort-Plan 1:50 000 - der rote Pfeil zeigt auf das Objekt
|
Automapa
Letecká mapa
Turistická mapa
